Článek v angličtině je příkladem možností amatérské astronomické spektroskopie v oblasti měření oběžných rychlostí spektroskopické zákrytové proměnné hvězdy Beta Aurigae (Menkalinan).

 

Dvojhvězda Menkalinan (Beta Aurigae) je spektroskopický binární zákrytový systém, který nelze opticky rozlišit pozemním dalekohledem. Hvězdy je možné rozlišit jen pomocí spektrografu. Dvě v podstatě stejně velké hvězdy o průměru asi 4 miliony kilometrů a povrchové teplotě přes 9 tisíc Kelvinů obíhají kolem společného těžiště ve vzájemné vzdálenosti asi 12 milionů kilometru jednou za necelé čtyři dny. Systém pozorujeme téměř úplně z boku, sklon oběžné dráhy hvězd je skloněn jen asi 14° od roviny pohledu ze Země a je od nás 81 světelných let daleko. Hvězdy kolem sebe obíhají velkou rychlostí, kterou je možné z posunu spektrálních čar změřit. Jedna hvězda se k nám vždy přibližuje a druhá vzdaluje. Spektrografem se snímá  absorpční čára H-alfa (λ=6562.85 Å), která vzniká v atmosféře hvězd. Ta posouvá u přibližující se hvězdy směrem k modrému konci spektra, zatímco u vzdalující se hvězdy se posouvá k červenému konci. Z hodnot posunu v Ångströmech lze vypočítat okamžitou radiální rychlost každé z hvězd v km/s. Je také možné, z polohy středu H-alfy, tedy místa, kde leží těžiště soustavy, vypočítat, jaká je radiální rychlost celé dvojhvězdy. Tedy ta složka vektoru rychlosti pohybu hvězd, která míří k nám, tj. ke Slunci resp. k Zemi.