Jak (ne)koupit dítěti dalekohled jako dárek

Trocha antireklamy aneb jak vám ušetřit nervy a peníze

Začnu trochu osobně parafrází “Jó, to za našich mladých let nebývalo”. Ano, tato poznámka míří na dnešní možnosti při pořízení dalekohledu, kdy nabídka je tak široká, že je problém vybrat správný dalekohled i pro ty, kteří mají přehled. Za našich mladých časů byly vrcholem dostupné amatérské optiky buď pašované stavebnice či celé dalekohledy z NDR v ceně měsíčního platu a my, malí zanícení astronomové, jsme začínali většinou, nemaje toto štěstí, tzv. brejlákem, postaveným z trubky od koberce a jednoduchých brýlových čoček z oční optiky podle návodu v ABC nebo starší literatuře. O to větší byla naše radost a cennější pozorování.

Již jen z této vzpomínky vyplývá, že zájemce o astronomii musel být prostě zanícený a trpělivý. Dnes je tomu přesně naopak - kupujeme dětem věci proto, abychom zkusili, zda je to náhodou nebude bavit. Pokud je někdo alespoň z počátku nepovede, tak je to většinou dlouhodobě bavit nebude a přístroj skončí jako nepotřebné haraburdí pod postelí nebo ve skříni. 

Dalekohled ani mikroskop není úplně hračka či stavebnice s přesným a pro děti srozumitelným návodem na to, jak objevit mikrosvět či vesmír.

Dalekohled by neměl být první krok…

Základním problémem, a to nejen u dětí, je orientace na obloze, která je potřeba při používání dalekohledu. Proto základní otázkou pro rodiče či prarodiče je “Co mohu děcku na obloze ukázat já, co vlastně na obloze poznám?” Ano, Měsíc, Velký vůz … a dál? 

Vezměte potomka ven, pod hvězdnou oblohu, naučte se s ním podle mapky či aplikace poznávat alespoň ta nejvýraznější souhvězdí (Velký vůz, Orion, Lev, Labuť, Lyra, Orel, Pegas, Býk, Pastýř atp.), pozorujte změnu fází Měsíce, zkuste najít na obloze planety a naučte se společně jména několika nejjasnějších hvězd.  Čas strávený společně s dětmi pod oblohou je tou nejsnažší, nejlevnější a přitom příjemnou investicí. 

Zkuste v dítěti probudit zvědavost návštěvou planetária, těm nejmenším přečtěte pohádky či staré báje, které se k souhvězdím vážou (někdy jsou to tedy dost horory jak už to pohádek a bájí bývá). Najděte si nejbližší veřejně přístupnou hvězdárnu (dříve "lidové hvězdárny") a podívejte se do dalekohledu tam, ať víte, co můžete od podobných přístrojů čekat a zda to malého možná budoucího astronoma zaujme. Seznam těchto institucí je např. ZDE nebo těch větších ZDE (2025).

Výbavu pro první kroky máte možná doma

K prvním krokům seznámení se oblohou postačí už malý turistický, ornitologický nebo myslivecký dalekohled (dědův triedr, divadelní kukátko, prostě cokoliv, co lze nazvat dalekohledem) . To dětem i vám umožní ještě zlepšit orientaci na obloze, objevit mnoho objektů, kterých jste si okem, přestože jsou vidět (když vím kde) možná ani nevšimli a přitom jejich krása je nejlépe vidět právě v malém dalekohledu. Zvládnte-li společně základní orientaci na obloze, najdete snadno galaxii v Andromedě (mimochodem nejvzdálenější objekt, viditelný pouhým okem), mlhovinu v Orionu, hvězdokupy Kuřátka, Jesličky nebo dvojitou hvězdokupu v Perseu a další. Většinu binokulárních dalekohledů lze připevnit na stativ, čímž se může na nalezený objekt následně podívat celá rodina ("A to myslíš ten rozmazaný flíček vlevo dole?").

… a když už tedy kupujeme dětem

Možná, že ctěný čtenář již začíná chápat, proč býváme nadšení z požadavku “Chci pro dítě dalekohled na hvězdy.” Začneme u nejmenších, tedy řekněme do 4 - 7 let, kde motorika ještě zdaleka není natolik vyvinutá, aby dítě samo bezpečně zvládlo manipulaci s přístrojem. Pomineme-li nákup plastového dalekohledu z hračkářství a jim podobných, přiznejme si, že většinou za optickým dárkem pro menší dítě se skrývá touha rodiče, splnit si dětské či dospělácké přání pořídit si dalekohled a případně dítko nechat někdy i kouknout. 

Malé děti většinou neumějí zavřít jedno oko, do okuláru strkají nos a pokud se podaří přiložit oko k dalekohledu, pak je to většinou to zavřené. Když se to podívání podaří, pak pro děti je zcela úchvatný pohled na Měsíc při malém zvětšení, případně na některou z velkých planet. Na hvězdy, mlhoviny, galaxie a další objekty rovnou zapomeňte - jsou v dalekohledu příliš slabé, malé a nebarevné, než aby zaujaly dětského diváka. V tomto směru lépe poslouží některá z pěkně napsaných hvězdářských pohádkových knížek nebo dětských encyklopedií, kterých je na knižním trhu zatím nepřeberné množství. S výběrem dalekohledu pro dospělého se odkazuji na jiný článek pro výběr dalekohledu. 

U dětí starších, řekněme od 7 do 11, 12 let, už může vyplouvat na povrch skutečný zájem o hvězdné nebe. Bohužel dětí, které se sami rozhodnou a nastudují potřebné informace k praktickému pozorování, ať již z knížek nebo z internetu, je málo a chcete-li je zaujmout pro astronomii, opět potřebují nějaké vedení. Ideální je někdo v okolí, kdo má podobného koníčka a vybavení nebo astronomický kroužek při škole nebo hvězdárně, které mají v dnešní době již dostatečné vybavení. Je-li zájem hlubší, už se budete možná učit vy od malého astronoma.

Pokud se rozhodnete, že nějaký ten dalekohled přeci jen koupíte, měl by být snadno ovladatelný, přenositelný a dle výše uvedeného nemusí být zatím ani velký. Výborně toto kritérium splňují dalekohledy na azimutálních montážích např. menší refraktory o průměru 70-100 mm, které lze použít i na pozemní pozorování (na ptáky či přírodu). Pro čistě astronomická pozorování jsou to zejména tzv. dobsony, přičemž se náramně hodí alespoň základní znalost hvězdného nebe. V nedávné době situaci velmi zjednodušila firma Celestron, která uvedla na trh řadu dalekohledů StarSense Explorer s tzv. Push-To velmi jednoduchým naváděním dalekohledu na nebeské objekty pomocí stejnojmenné aplikace pro mobilní telefony. 

Od sedmičky výše

U dospívající mládeže, kde se již výrazně tříbí zájmy, je dobré sledovat, kam zájem směřuje. Svět dnes disponuje spoustou elektronických hraček, mezi něž se zařadily i některé dalekohledy. Je-li zájmem technika samotná, cestou bude některý z elektronicky řízených dalekohledů. Dnes je možné pořídit stroje, které lze propojit s počítačem, tabletem či chytrým telefonem, ať po staru kabelem (vhodné do stálých pozorovatelen) nebo bezdrátově přes WiFi. Tyto dalekohledy po počátečním ustavení se, umí samy vyhledávat zvolené objekty na obloze, případně po dokoupení vhodné kamery přenášet obraz do zařízení (zatím většinou po kabelu). Typickým představitelem je řada dalekohledů Celestron NexStar nebo SkyWatcher SynScan. 

Tíhne-li budoucí astronom spíše ke krásám oblohy a těší-li ho samotné vyhledávání (tedy cílem je sama cesta), pak je vhodné zvolit dalekohled buď bez elektroniky nebo jen s jednoduchými elektrickými doplňky (tzv. hodinový stroj). Dalekohledy ve stejné cenové úrovni jako jejich elektroničtí kolegové, budou disponovat sice menším komfortem obsluhy, ale vyšším výkonem (rozumíme většinou větší průměr objektivu, znamenající možnost pozorovat slabší objekty) díky absenci elektroniky. Takovými vděčnými dalekohledy s příznivým poměrem cena/výkon jsou opět klasické dobsony nebo dalekohledy na německé paralaktické montáži. 

Příslušenství

Běžně dalekohledy obsahují základní příslušenství. Doporučujeme začít s tím, co výrobce dodal v balení, na dokupování příslušenství je čas. Spolu s dalekohledem je třeba myslet na některé skoro nezbytné doplňky - mapku, červenou svítilnu a jednoduchou a srozumitelnou pozorovatelskou knížku. Mapky a knížky lze nahradit/doplnit aplikacemi do telefonu či tabletu. Ty pokročilejší jsou i placené, mezi nejpopulárnější patří Stellarium, Sky Safari, Sky Walk 2 atd. Časem můžete sestavu doplňovat o filtry na Měsíc či Slunce (mít přitom na paměti zvýšenou opatrnost), o další okuláry na různá zvětšení a různé, vesměs lepší kvality než jsou v základní výbavě atp. 

Sortiment vhodných dalekohledů a doplňků je poměrně široký, některé tipy najdete pod článkem. Rádi poradíme s výběrem podle konkrétních požadavků a při osobní návštěvě prodejny si můžete přístroje vyzkoušet.