Dohlédněme dál...

Mezi oblíbené činnosti patří rozhlížení se po kraji, ať už z vyvýšených míst, nebo rovnou z rozhleden. Však na to si také kupujeme dalekohledy. Někdo jen tak okukuje okolí, někdo poznává výraznější dominanty kraje. Za dobré dohlednosti nás mnohdy napadne, jak daleko je vidět. Při výjezdu z Prahy na východ nebo z vyvýšených částí jako jsou Bohnice či Letňany bývá vidět reliéf 100 km vzdálených Krkonoš apod. A když už koukat, tak i fotit. Problém fotografie velmi vzdálených cílů jsou nejen základní podmínky:
- dobrý a daleký výhled,
- vynikající dohlednost a 
- dostatečně dlouhé ohnisko objektivu,
ale také klidný vzduch, aby obraz nebyl rozmazaný špatným zaostřením, či neklidem vzduchu a i pohled tím správným směrem kvůli kontrastu.
Z praxe a logiky věci je jasné, že nejlepší kontrast mají objekty snímané po sluníčku. Naopak nejhorší a tím i nejnáročnější na následné úpravy jsou objekty snímané proti sluníčku. Výjimkou jsou dominanty focené  při západu Slunce, kdy se proti světlé a často kouzelně zabarvené obloze rýsují jejich obrysy.

Nicméně fotografování běžným digitálním fotoaparátem má své limity, dané právě výše uvedenými podmínkami. Proč ale nevyužít technologii, jež je astronomům známá. Při fotografování planet či Měsíce se osvědčilo nasnímat objekt v blízké infračervené oblasti, kde se výrazně snižuje vliv atmosféry a výsledný obraz je ostřejší. Stejně tak se osvědčilo nepořizovat jen jeden snímek, ale ať již formou jednotlivých snímků nebo formou videa pořídit desítky až stovky snímků a ty následně zpracovat skládáním a doostřením do výsledného obrazu.

Použité programy:
- pro snímání kamerou se standartními Win drivery SharpCap: https://www.sharpcap.co.uk/
- pro skládání snímků či videa: https://www.autostakkert.com/
- doostření lze provést v jakémkoliv foto/grafickém editoru nebo využít wavelate doostření např. v waveSharp nebo starší Registax: https://www.astronomie.be/registax/
- pro identifikaci objektů generátor panoramat např.: https://www.udeuschle.de/panoramas/makepanoramas.htm

Něco z použité techniky:

Kamera ZWO ASI 294 MM Pro, filtr Baader IR Pass 685 nm, karbonový stativ Omegon.

Příklady:

Z Děčínského Sněžníku focený vrch Lovoš, vzdálený 30 km a v pozadí Nové Strašecí, vzdálené 75 km.

Jednotlivý snímek, pořízený teleobjektivem 1200 mm, zvýšený kontrast a saturace barev.

Stejný záběr refraktorem 95/580 mm, snímáno video 400 snímků, kamerou ZWO ASI 294 s filtrem Baader IR Pass 685 nm a následně zpracováno v programech zmíněných výše.

A ještě jeden ilustrační se stejnou technikou, opět z Děčínského Sněžníku na azimutu 163°, kde i v pozorovacím dalekohledu byl jen mlhavý náznak…

Žižkovský vysílač je vzdálený 82 km. Při podrobnějším pohledu je na horizontu ve středu snímku vidět ještě další vysílač resp. jeho horní polovina – Mezivrata jižně od Votic, vzdálený 138 km.

Dálková fotografie skýtá další možnosti využití přenosné astronomické techniky s překvapivými výsledky a v pravém slova smyslu rozšiřuje obzory.