Lipany – místo dalekého rozhledu

Základ tohoto článku byl převzat z původního webu, je doplněný o další fakta. 

Nad vískou Lipany, mezi Českým Brodem a Kolínem, v oblasti vymezené trojúhelníkem obcí Vitice, Dobré Pole a Třebovle se nachází plochý hřeben tvořený vrcholy Na Hrádku (369 m), Hlaváčova Lhota (367 m) a Lipská, správněji Lipanská Hora (363 m). Místní turistickou atrakcí je 11 metrů vysoká mohyla, vztahující se k jedné z rozhodujících bitev české historie, bitvě u Lipan ze 30. května 1434, ve které vojska panské jednoty porazila sirotčí vojsko (husity) a prakticky tím ukončila radikální etapu husitství v Čechách.

Lipanská hora je jedním ze severních výběžků Středočeské resp. Benešovské pahorkatiny, pod jejímž úbočím se rozprostírá rozlehlá Česká tabule. Podobně je na tom vrchol Na Plachtě (391 m) nad Škvorcem, návrší s románským kostelíkem sv. Jiří v Hradešíně nebo vrch Křečhoř (333 m) u stejnojmenné obce. Vrch Křečhoř byl dějištěm jiné památné bitvy z 18. června 1757, známé jako bitva u Kolína, kdy vojska rakouského maršála Dauna porazila v prvním roce sedmileté války armádu pruského krále Fridricha II. a ukončila tím nejen 6 týdnů dlouhé obléhání Prahy, ale i tento jeho vpád do Čech.

Tato místa skýtají široký výhled do severního směru na Českou tabuli. Za dobré viditelnosti tvoří nejvzdálenější horizont naše hraniční pohoří – Krušné, Lužické a Jizerské Hory, Krkonoše a Orlické hory.

Vraťme se ale na Lipanskou horu. Zatímco západní výhled je nejlepší asi 50 metrů od parkoviště po prašné cestě směrem k Dobrému Poli, úžasný výhled na severní a severovýchodní panorama se plně otevře cca 200 metrů od parkoviště směrem k lesu.

Pokud se vypravíte pokochat se zdejším výhledem, rozhodně nenechávejte doma dalekohled. Postačí běžný triedr, nicméně pokud zdejšímu kouzlu propadnete, dojde i na pozorovací dalekohled na stativu. Protože zdejší výhledy jsou nejen blízké, ale hraniční hory jsou vzdálené přes 100 kilometrů, je dobré vyrazit za dobré viditelnosti. Největší poklady zdejších výhledů jsou viditelné za velmi šikmého slunečního svitu – před západem Slunce.

Oba výhledy, jak západní z prašné cesty směrem k Dobrému Poli, tak severovýchodní z polní cesty vedoucí lesu, skrývají dva zajímavé cíle. Ten vzdálenější, ze severovýchodní vyhlídky, je za vynikající dohlednosti jednodušší na vyhledání neboť je prakticky v zákrytu se světlou věží kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Týnci nad Labem (30 km). Věž vykukuje z polabských lesů. Na azimutu cca 88° můžete najít bělavou siluetu vysílače na Pradědu (1.494 m, 165 km). Praděd bývá vidět i okem, když víte, kde přesně ho hledat. Při pozorování dalekohledem výrazně pomůže použití světle červeného filtru. 

Ze západního výhledu, opět za vynikajících podmínek a ideálně při západu Slunce, kdy je horizont velmi kontrastní, bývá k zahlédnutí jiný vysílač. Na relativně plochém horizontu, na azimutu cca 286° se rýsuje "krabice" nejvyššího 20 patrového věžáku v Bohnicích, v Olštýnské ulici. A vedle něj, v tomto případě už jen dalekohledem, lze zahlédnout v tetelícím se vzduchu velmi nenápadnou věž, která ovšem s chladnoucím vzduchem a zároveň s měnícím se lomem světla v atmosféře zvolna vystupuje nad horizont. Jde o vysílač na Klínovci (1.244 m, 146 km). Jen pro úplnost – vzdálenost mezi těmito nejvzdálenějšími viditelnými body je 305 km.

Z vysílačů jsou vidět ještě vysílač Buková hora (686 m, 100 km), vysílač Ještěd (1.012 m, 79 km), rozhledna Kozákov (744 m, 67 km), vysílač na Černé hoře (1.300 m, 90 km), ale i televizní vysílač v Pardubicích, utopený hluboko pod nejvzdálenějším horizontem, i nová rozhledna na Kralickém Sněžníku (1.423 m, 138 km). 

Doprovodné obrázky jsou pořízeny stejnou technologií, jakou používáme v astronomii pro snímání planet či detailů Měsíce. Nejde o jednotlivé snímky, ale o video, nasnímané přes dalekohled nebo objektiv s ohniskem 500-800 mm astronomickou nechlazenou monochromatickou kamerou.  Tato kamera je citlivá v oblasti blízké infračervenému, tedy lidským okem již neviditelnému záření. K tomu se používá IR Pass filtr (např. Baader 685 nm IR Pass). Nejlepší, resp. nejostřejší snímky z videa jsou následně seskládány do jednoho výsledného snímku a ten doostřen.

V oparu se skrývající hrad Házmburk.

Milešovka s budovou meteorologické stanice a větrná farma na hřebeni Krušných hor.

Vysílač Buková Hora.

A na závěr detailní panorama Krkonoš s popisy – větší na rozklik.

K pozorování a viditelnosti vzdálených horizontů existuje také vlákno na populárním českém diskuzním fóru.