E-dalekohledy

Vývoj jednotlivých technologií, hojně využívaných samostatně – navádění dalekohledu (GoTo) včetně orientace na reálné obloze (plate solving), stále citlivější kamery, pokročilá pointace (autoguiding), automatické zaostřování, on-line skládání snímků do průběžného výsledného obrazu, bezdrátové ovládání a přenos obrazu, to vše, zabaleno do jednoho úhledného přístroje představuje elektronický dalekohled. Tento pojem považujeme za výstižnější než chytrý, v angličtině smart telescope. Má jistá omezení. Nejzásadnější je, že se do dalekohledu nedá koukat, vše je již kompletně elektronické. Na druhou stranu, zásadní výhodou je, že si přístroj vše udělá sám a vy jen sledujete postupně rodící se obraz. Stačí vybrat objekt ze seznamu a dalekohled se o vše ostatní již postará sám. Jistě, chybí zde kouzlo hledání, objevování, bezprostřední kontakt s technikou a oblohou. Výsledky však jsou překvapivé.

Ačkoliv elektronický dalekohled nenahradí pohled velkým zvětšením na Měsíc či planety skrz klasický optický systém, na mlhovinách, galaxiích či jiných málo jasných a plošných objektech ukáže více, než vizuální pozorování, navíc při kompatních rozměrech. Hlavní úkolem je ukázat objekt a možnost si jej uložit. Kvalita získaného snímku již závisí na trpělivosti, jak dlouhá bude výsledná skládaná expozice. Snímky se nedají srovnat s dokonalými fotografiemi, získanými mnohahodinovými expozicemi a následným náročným postprocesingem, ale jako dokumentační a po zpracování i mírně pokročilé fotografie postačí.

V nabídce na světových trzích je již několik podobných přístrojů, různých cen, průměrů (výkonu). Nabídka se stále rozšiřuje se zdokonalováním technologií. Mezi nejznámnější značky patří Unistellar, Vespra, Vaionis, nověji SeeStar a Celestron ORIGIN.